Prutové brány v akci
Letošní jaro bylo, kromě běžných jarních prací, také ve znamení využívání prutových bran, které jsou určeny především k narušení půdního škraloupu, provzdušnění povrchové vrstvy půdy, likvidaci plevelů, uvolnění N, případně podpoře odnožování. Při promyšleném využívání je možné ušetřit také nemalé množství chemických látek. Také firma Horsch se v posledních letech zabývá tímto tématem a vyrábí prutové brány Cura ST v záběrech od 6-24 m.
Popisem stroje, jeho konstrukcí a technickými daty jsme se již v minulosti zabývali a nyní společně s kolegy uvádíme různé příklady jeho využití v různých podmínkách a v různých plodinách. Osobně jsem se například s kolegy ze společnosti Stagra Studená zúčastnil předvádění prutových bran Cura 12 ST v okrese Havlíčkův Brod na konci března. Jednalo se o pozemky s různými druhy půd a převážně jsme pracovali v porostu pšenice. Všechny pozemky měli ovšem něco společného a tím bylo utužení povrchové vrstvy půdy. Půdní škraloup vytvořil vrstvu od 2-5 cm a jeho narušení bylo tedy hlavním naším cílem.
Začínali jsme na opuce v porostu velmi pěkného ozimého ječmene, který byl dobře odnožený a zakořeněný. Vykazoval běžné známky žloutnutí a narušením půdního škraloupu a provzdušněním porostu jsme chtěli dosáhnout právě toho, aby se rostliny opět zazelenaly a začaly lépe přijímat N. Porost byl bez plevelů.
Hned na vedlejším poli byla pšenice ozimá ve fázi 3 vyrovnaných stébel a byla na ní aplikována kejda. Tu se podařilo pěkně zapracovat do půdy a opět se povrch provzdušnil. Po přejezdu branami se na povrchu objevilo i menší množství vytržených plevelů.
V dalším podniku jsme opět pracovali v porostu podobné pšenice a jednalo se o středně těžkou, mírně kamenitou půdu. Půdní škraloup byl narušen, do půdy se dostal vzduch a může dojít k uvolnění dusíku.
Také jsme zde vyzkoušeli prutové brány ve slabším a řidším porostu řepky ozimé v místech, kde bylo již od podzimu mokro. Povrch se pěkně narušil a provzdušnil. Museli jsme ovšem snížit agresivitu prutů, protože zpočátku docházelo k vytrhávání těch nejmenších a špatně zakořeněných rostlin.
Ve firmě Stagra Studená mají s využitím prutových bran v pěkných porostech řepky ozimé dobré zkušenosti.
Na dalším stanovišti jsme se setkali se zřejmě nejobtížnějšími podmínkami. Jednalo se těžší půdu, kde se navíc pravidelně aplikují větší dávky digestátu. Tloušťka utužené vrstvy překračovala i 5 cm. Navíc se jednalo o méně zapojenou pšenici, která byla zaseta později až po sklizni kukuřice a za vlhkých podmínek. S ohledem na podmínky se pracovalo s agresivnějším nastavením.
Poslední ukázka byla na rodinné farmě, také v porostu pšenice ozimé, která byla zaseta po kukuřici a před zásahem byla aplikace kejdy. Úkolem tedy bylo zapracovat kejdu a provzdušnit povrch, případně ještě podpořit odnožování. Myslím, že se to také podařilo.
Celý den se velmi vydařil a musím s uspokojení konstatovat, že reakce zúčastněných byla ve většině případů velmi kladná. Řekl bych, že si ještě musíme zvyknout na trochu nezvyklý pohled na porost po ošetření. Správné nastavení stroje zřejmě dostane pozemek do stavu, kdy se nám zdá, že porost mírně poškozujeme, ale sám za sebe musím přiznat, že zkušenosti teprve získávám. Také proto jsme vždy provedly pouze několik přejezdů. Závěrem chci poděkovat firmě Stagra Studená za vzornou organizaci předvádění.