Článek

Při polním dnu ve firmě Stagra Studená jsme měli možnost posoudit porost pšenice ozimé, který byl založen secím strojem Pronto DC s výbavou pro přesný výsev jednotlivých zrn. Dnes bych chtěl popsat podrobněji založení tohoto porostu a jeho současný vývoj.

Především se jedná o zatím největší plochu pšenice, která je v České republice tímto způsobem založena. Předplodinou byla řepka ozimá. Tato nová technologie vyžaduje ještě před vlastním setím splnění několika předpokladů.
Především potřebujeme jednotnou velikost zrn osiva. Nemusí být přímo kalibrované, což by ještě přesnost setí vylepšilo, ale osivo musí mít velmi podobný tvar a velikost. Toho se dá docílit při jeho zpracování na čističce správnou volbou sít. Velmi vhodné je zvolit větší síta, abychom získali větší zrna, která mají současně větší biologickou hodnotu, tedy lepší klíčivost, vzcházivost a celkovou vitalitu. Pro zlepšení kvality setí je dobré namořit osivo nejen běžným fungicidním mořidlem, ale také smáčedlem.

Sám jsem se přesvědčil o tom, že velmi důležitým faktorem úspěchu je především velmi kvalitní příprava půdy před setím. Pokud nebude pole perfektně urovnané nebo bude na povrchu velké množství hrud či kamenů, nemůžeme očekávat, že budeme úspěšní. Je to naprosto logické a jako příklad vždy uvádím setí kukuřice a cukrové řepy. Výsevní botky secích strojů pro tyto plodiny jsou robustnější, těžší a s možností nastavení většího přítlaku. To znamená, že botka je mnohem klidnější. Také pracovní rychlost těchto strojů bývá v rozmezí 6 až 9 km/hod. Přesto nedosáhneme ani v tomto případě 100 % přesnosti.
Při setí obilovin chceme, aby se pracovní rychlost pohybovala kolem 12 km/h, a dále očekáváme variační koeficient (VK) kolem 50. To znamená zhruba 50 % přesnost. U běžných secích strojů je VK 100, což znamená náhodné a nepřesné rozmístění zrn. Kvalita přípravy půdy a všeho co s tím souvisí je všem návštěvníkům firmy Stagra Studená již mnoho let známá. I v tomto konkrétním případu bylo pole velmi kvalitně urovnané a zpracované.
Dalším předpokladem úspěchu je správné sladění výsevku, které se nastavuje na výsevním válečku hned pod zásobníkem (jako u běžných secích strojů) a správných otáček jednotících kotoučků.

Dále chci upozornit na nejdůležitější parametr, který bychom si měli uvědomit, pokud o tomto systému budeme uvažovat a tím je razantní snížení výsevků. Měli bychom se pohybovat v rozmezí 150 – 220 vysetých zrn na m2. V našem případě to bylo 240 zrn a již nyní se porost jeví jako příliš hustý. Selo se 14. září, což je v daných podmínkách a v nadmořské výšce téměř 600 m na začátku optimálního termínu. Jedná se o odrůdu Gordian, všechny rostliny jsou nyní perfektně vyrovnané a mají 4 silná stébla.
Na vyrovnanosti porostu se velkou měrou podílelo přesné uložení osiva do menší hloubky, v tomto případě to bylo 1,5 cm. Cílem je v těchto podmínkách 450 až 500 klasů při sklizni. Ideálně by zde tedy mělo na jaře být 150 až 200 rostlin se 4 nebo 3 stébly. Od jara do sklizně pak počítáme s malou redukcí na konečný počet klasů. Tímto přístupem se zamezí přílišné tvorbě zbytečné biomasy a neproduktivních odnoží, které spotřebují vodu, živiny a poté stejně zredukují, a to především za sucha.

Myslím, že podmínka velmi nízkých výsevků není zatím běžnou zemědělskou veřejností zcela přijímána. Také navýšení ceny secího stroje mnohdy zarazí, ale rozdíl v ceně se na větším podniku velmi rychle vrátí v úspoře osiva. Navýšení výnosu u pšenice se zatím pohybuje v rozmezí 2 až 8 %, za extrémního sucha to může být až 15 %.

Tento porost budu dále sledovat a navíc je založena podobným způsobem i řepka ozimá.