Co je úkolem podmítky

Dnes bych se chtěl podívat na problematiku podmítky z hlediska různých typů podmítačů. Jak už to bývá, různé typy strojů mají vždy své výhody, ale také nevýhody, a to je třeba při výběru správného stroje dobře zvážit.

Nejdříve si zadejme, co všechno má správná podmítka splnit:

  1. Přerušení kapilarity 
  2. Podříznutí a zaklopení strniště
  3. Promíchání všech posklizňových zbytků s půdou a jejich pravidelné rozmístění
  4. Urovnání pozemku
  5. Vytvoření lůžka pro vzcházení plevelů a výdrolu

Pro přerušení kapilarity a podříznutí strniště je potřeba, aby podmítač zvládl vytvořit rovné dno, které zároveň slouží pro rovnoměrné vzcházení výdrolu a plevelů. Pokud toho chceme dosáhnout talířovým nářadím, a přitom pracovat mělko, měli bychom volit talíře, které mají menší průměr a současně jsou blíže u sebe. Důležitou roli hraje i úhel a postavení talíře. „Podseknuté talíře“ mají s rovným dnem problém, mají ale větší průchodnost. U radličkových podmítačů nebývá rovné dno problém, musíme však zvolit správnou šířku radličky. Pak můžeme pracovat ještě mělčeji. Pokud chceme dobře zaklopit strniště a posklizňové zbytky, pak je velmi vhodné talířové nářadí. Jeho přednosti se ukazují především na pozemcích, kde byly polehlé porosty. Nevýhodou talířů je ale to, že ukládají slámu do řádků, na rozdíl od radliček, které je rovnoměrně rozprostřou v celém záběru. V případě radličkových podmítačů máme navíc více možností, jak pracovat s větším rozsahem pracovních hloubek. Pokud je velké množství slámy, musíme pracovat hlouběji. U radliček zvyšujeme intenzitu míchání přidáním křídel. Rovné dno a kapilarita úzce souvisí i s následným vzcházením výdrolu a plevelů. Urovnání pozemku již při podmítce, zajistí podle mého soudu lépe vždy radličkový podmítač a čím více řad pracovních orgánů bude mít, tím lépe. To se ukazuje u všech čtyřřadých variant strojů Terrano a především u strojů Cruiser. Stále také platí, že pouze jízda pod malým úhlem „na kosu“, dokáže pozemek urovnat.

Pokud bych měl tady závěrem shrnout všechna pro a proti, pak pro talíře hovoří trochu menší pořizovací cena, o něco větší výkon, díky vyšší pojezdové rychlosti a lepší práce v polehlých porostech. Také mívají menší tahovou potřebu. Na některé modely lze přidat nožové válce, které nalámou slámu řepky a slunečnice. Samotné nožové válce někdy stačí na 1. zpracování strniště řepky. Mezi nevýhody patří menší rozsah pracovních hloubek, horší zahlubování za sucha a slabší rovnací efekt.

Radličkový podmítač je univerzálnější, protože s ním můžeme provádět kromě podmítky i hlubší kypření. Dokáže lépe rozprostřít posklizňové zbytky a urovnat pozemek. Do půdy dokáže vniknout i v těch nejtvrdších podmínkách. Výhodou je i to, že můžeme měnit pracovní orgány, v případě strojů Horsch jsou to radličky od šířky 4 cm do šířky 35 cm. Myslím, že investice do kvalitního radličkového podmítače se vždy vyplatí.