Témata pro budoucnost zemědělství

V říjnu navštívil české zemědělce hlavní představitel firmy pan Michael Horsch se sérií přednášek, které se dívaly do budoucnosti zemědělství a do jeho vztahů s obyvateli. Několik zemědělců, kteří se těchto setkání nemohli zúčastnit mi volali, a ptali se právě na to, o čem hovořil.

Jedno z témat se týkalo reziduí chemických látek, které zůstávají v potravinách. Především největší potravinářské řetězce to považují do budoucna za problém při kontaktu se zákazníky. Podle rozboru potravin, v konkrétním případě se jednalo o běžné müsli, jsou nejvíce zastoupena zbytková množství fungicidů a morforegulátorů. Je to celkem logické, protože se tyto látky používají v době před sklizní. Tolik kritizovaný glyfosát se v potravinách objeví pouze tehdy, když ho aplikujeme rovněž těsně před sklizní a tato aplikace je dnes již poměrně vzácná. Východiskem by mohla být správná a kvalitní aplikace těchto látek, čímž bychom mohli snížit i jejich dávky. Možná by nás potom běžní občané také lépe pochopili. Nesmíme se ovšem vyhýbat diskuzi na toto téma a měli bychom sami vyhledávat možnosti, jak v médiích svoje počínání obhájit.

Dalším tématem, které se v médiích rovněž propírá je vliv zemědělství na erozi, nedostatek vody a její špatnou kvalitu. I tady jsou zemědělci vždy první na ráně. Abychom se mohli objektivně bránit, měli bychom se o půdu co nejlépe starat. Zvyšování obsahu humusu a optimální půdní reakce jsou ta nejúčinnější opatření. Ve spojení se širšími osevními postupy a s hledáním nových plodin, které budou možná v blízké budoucnosti novou generací preferované, je možné i tady najít společnou řeč.

Poslední téma se týkalo velmi silného nedostatku pracovních sil. To se stýká sice všech odvětví, ale podle mnohých reakcí je samotná existence některých zemědělských firem závislá právě na pracovních silách. Pan Michael Horsch vidí cestu v zavádění robotů také do polních prací. Souvisí to i s tím, čím se nejvíce zabývá mladá generace a to jsou různé moderní ovládací technologie, které zvládají děti mnohem lépe, než jejich rodiče.


Minulý týden se také konal tradiční polní den ve společnosti Stagra Studená. Hlavní témata velmi dobře navazovala právě na návštěvu pana Horsche a problémy, o kterých hovořil. Hlavní přednášku měl také zástupce firmy Horsch pan Josef Stangl na téma nízkých výsevků s využitím přesného setí jednotlivých zrn. Takto založené porosty spotřebují pro stejný nebo i vyšší výkon méně vody a také živin. Navíc bývají díky větší vzdušnosti, protože jsou nižší a řidší, méně napadány chorobami a můžeme ušetřit chemické prostředky. Menší spotřeba osiva znamená i méně mořidel. Porost pšenice ozimé, který mají touto technologií ve Studené založen, vypadal velmi pěkně a určitě se k němu ještě v budoucnu vrátím.

Množství chemických látek můžeme ušetřit i jejich kvalitní aplikací, při využití té nejkvalitnější postřikovací techniky, která byla rovněž na polním dnu představena. Bezorebná technologie, kterou zastupovala celá řada kypřičů, zase vede ke zvyšování obsahu humusu v půdě a menšímu uvolňování CO2 do ovzduší.

Všechny tyto moderní a šetrnější technologie bychom měli umět představit běžným občanům, abychom se lépe navzájem chápali. Také bych přivítal větší mediální aktivitu různých organizací, které zemědělce zastupují právě v oblasti vysvětlování toho, jak dostatek kvalitních a relativně levných potravin na polích vzniká.