Vliv zpracování půdy a sucha

Letošní sklizeň je na spadnutí, ale zatím se můžeme pouze dohadovat, jaká bude. Ještě nedávno se – a to hlavně u obilovin - daly očekávat velmi dobré výnosy. Opět však vstoupila do hry příroda. Na většině území České republiky nyní panuje sucho, od extrémního na jižní Moravě až po jeho další různě silné projevy v ostatních částech republiky.
O něco lepší situace je pouze ve středních a vyšších polohách, kde je zásoba vody v půdě o trochu lepší, což se v posledních letech, ještě společně s nižší teplotou v době dozrávání, projevuje větší jistotou dobrých výnosů. Tak se vyšší oblasti postupně stávají obilnicí republiky. V těchto oblastech jsou ovšem propustnější půdy, které potřebují pravidelnější přísun srážek. Asi nás příliš neuspokojí ani informace, že sucho se projevuje téměř v celé Evropě.
Kromě ozimého ječmene mohou srážky, které by ještě spadly, ovlivnit kladně výnos řepky, pšenice i dalších plodin. Na druhou stranu ovšem hrozí přívalové srážky nebo dokonce kroupy, které si ale určitě nikdo nepřejeme.

Ve svém minulém článku jsem informoval o velmi pěkných porostech na polích pana J. Baňky, který pracuje se secím strojem Focus 6 TD (čtěte zde).

Tento týden jsem navštívil dva zemědělské podniky, které rovněž používají stroje Horsch, a to jak pro zpracování půdy, tak pro setí. Shodou okolností oba zemědělci sejí radličkovým secím strojem Sprinter 6 ST a na tento stroj jsem od nich slyšel pouze chválu. Sám také mohu konstatovat, že po prohlídkách porostů řepky v celé oblasti, kterou mám na starosti, jsou řepky zaseté Sprinterem ST v mém hodnocení hned za těmi, které sel Focus.

Prvním podnikem, který jsem navštívil, byla farma pana Pavla Reše nedaleko Velvar. V normálních letech zde dosahuje výnosů přes 10 tun pšenice a 4,5 t řepky. I zde se letošní sucho už silně projevuje, ale díky zvládnuté strategii při práci s půdou zatím na polích pana Reše nejsou tak veliké škody, jako na některých okolních pozemcích. Spíše jsme pozorovali rozdíly v reakci různých odrůd pšenice. Jarní ječmen je už postižen, ale vzhledem k panujícím podmínkám vypadal lépe, než bychom očekávali.

Ve velmi dobrém stavu je zatím cukrovka. Cestou jsem viděl několik jiných porostů, ale cukrovka pana Reše neměla konkurenci. Podle jeho slov to opět souvisí se změnou přístupu ke zpracování půdy. Problém, který rok od roku narůstá, je především to, že se zcela ztrácí spodní voda. Pak ani tyto kvalitní půdy nemohou zajistit potřeby rostlin, což se dříve při jarním přísušku ještě dařilo. Od letošního léta se systém, který pan Reš praktikuje, ještě vylepší nasazením kypřiče Terrano FM společně se zásobníkem na hnojivo Partner. Tím se zajistí jednak hluboké prokypření, a současně se do hloubky uloží potřebné živiny.

O něco později jsem navštívil také farmu pana Kindla v Unhošti u Prahy a procházeli jsme porosty na polích, kde spadlo od března pouhých 16 mm srážek. Je tedy až zázrak, že bude ještě co sklízet. I tady jsme v souvislosti se suchem diskutovali o chybějící spodní vodě.
Porosty řepky zatím extrémnímu suchu docela dobře odolávaly, ale běžného výnosu 4,5 t zřejmě nedosáhnou. U řepky je významným faktorem tvorby výnosu váha semen a ta bude letos v oblastech s největším suchem určitě nižší.
Na pšenicích, u kterých pan Kindl normálně dosahuje rovněž výnosů kolem 10 tun, jsou patrné větší škody, než u pana Remeše. Ještě před 3 týdny bych tipoval výnos určitě přes deset tun, ale současný odhad je velmi těžký. Možná to bude okolo 7 tun. To znamená propad přes 30 procent, a jestli budou horka ještě pokračovat, může to být i více.

Mám také informace od kolegů z Maďarska, kde sklizeň už začala a zatím to vypadá na výnosy o 25% nižší, než je víceletý průměr. První zprávy z jižní Moravy jsou ještě pesimističtější. Doufejme, že se to alespoň promítne do cen komodit.

Bude také vhodné současný stav dobře zdokumentovat pro případné náhrady, které by se mohly zemědělcům vyplácet. Tato situace je tedy také výzvou pro všechny, kteří se zemědělstvím zabývají, abychom dokázali na sucho reagovat. Měli bychom hledat nové pracovní či osevní postupy, možná také nové plodiny. Je to výzva pro šlechtitele, výrobce hnojiv a chemických látek, a také pro vývoj nových strojů.
Tuto myšlenku pan Reš při společné diskuzi také nadhodil. Myslím, že firma Horsch při vývoji tímto směrem jde, ať už se jedná o spojení pracovních operací setí a hnojení nebo hluboké zpracování půdy a hnojení, při současném setí meziplodiny, omezení pracovních operací při setí kukuřice (hrůbkování). Také přesné setí jednotlivých zrn může v tomto směru znamenat přínos.

Závěrem všem přeji, aby sklizeň dopadla lépe, než to zatím vypadá.