Článek

HORSCH Maschinen GmbH Bezorebně Aktuality | Článek

Aktuálně na polích

Dnes se nebudu věnovat ani doporučením, jak pracovat se stroji HORSCH nebo popisu firemních novinek, ale chci se vyjádřit k současnému stavu na polích. Přestože se ještě na konci 1. čtvrtletí letošního roku zdálo, že se bude jednat o nejsušší rok za mnoho let, vidíme nyní na polích v mnoha oblastech naprosto opačný problém. Pole jsou podmáčená, není možné sít ozimy, zpracovávat pole pod jařiny, ale ani sklízet kukuřici, případně cukrovou řepu. Největší problémy mají zemědělci na Moravě, a především v Moravskoslezském kraji, kde se souhrn srážek v letošním roce blíží, na některých místech, hodnotě 1000 ml/m2. Navíc je v těchto oblastech poměrně velké zastoupení těžkých půd, což problém ještě více prohlubuje. V těchto případech je tedy logické, že se již zřejmě nepodaří zasít plánované plochy ozimů a pokud to ještě alespoň trochu půjde, nebude kvalita založení porostů tak kvalitní, jako v normálních podmínkách. Řešil jsem například případ, kdy jsme se společně s agronomem dohodli na variantě setí pšenice MiniDrillem, který je součástí talířového podmítače Joker RT. Považujme to ovšem za ojedinělé a náhradní řešení.

Trochu lepší situace z pohledu podmínek na poli je v českých krajích, ale z pohledu zasetých ploch ozimů je srovnatelná. Ano, také se na tom podílí velké množství srážek, které jsou nyní v povrchové vrstvě půdy, ale zásoba vody v půdě je zde v průměru nižší a jsou dokonce oblasti, kde bylo ještě nedávno sucho. Osobně si ale myslím, že mohlo být zaseto více ploch, než v současnosti máme. Nejen podle mého, ale i dalších, by se mělo sít, když jsou ideální podmínky. A ty jsme v určitém období měli, jenom jsme hledali důvody k tomu, proč ještě se setím počkat.

Jedním z důvodů byl až extrémní výskyt hrabošů. To, co napáchali rok před tím na Moravě bylo všem známo a chtěli jsme se vyhnout tomu, že po vzejití ozimů i řepky hraboši začnou rostliny okamžitě likvidovat. U řepky ozimé se také škody ihned při vzcházení objevily, ale daly se včasným zásahem omezit. Myslím si, že oddalovat setí ozimů kvůli hrabošům není příliš vhodné, protože posuneme a zpomalíme nástup růstu rostlin, ty jsou menší a škody pak mohou být ještě větší než na vzrostlých a odnožených porostech. I zde je velmi důležitá aplikace Stutoxu, ale všichni víme, jak probíhala povolení k jejich použití. Dalším, podle mého názoru rovněž ne příliš podloženým důvodem oddálení setí, byla obava z viróz. Je pravda, že mšice a křísy se v posledních letech vyskytují ve větším množství, je ale také možné, že dříve jsme je tolik nesledovali, dokud nedošlo před cca 15 lety k prvním větším škodám. V posledních několika letech však nebyly škody tak veliké, nebo se týkaly pouze malého území. Množství infikovaných přenašečů není rozhodně tak velké, jako tomu bylo v letech, kdy se virózy vyskytovaly ve větším množství. Ten, kdo má obavy a špatné zkušenosti, může nebo lépe řečeno měl by aplikovat insekticid ve fázi 1-2 listu a dále stav sledovat. Opět tedy zopakuji, že sít by se mělo, když jsou dobré půdní podmínky a tomu upravit i maximální pracovní výkony, jak v přípravě půdy, tak v setí.

Za současného stavu, kdy jsou půdy nasycené vodou bychom si měli přát, aby letošní zima přinesla také mrazivá období. Silnější mrazy pomohou zlepšit strukturu půdy, a to se týká především těžkých půd, které jsou na tom nyní nejhůře. Dá se i předpokládat, že by mohla být letošní zima podobnější těm, které si pamatujeme z dřívější doby, protože celý ročník byl jiný, než v posledních 5 letech. Na jaře je potom nutné zhodnotit situaci a stav půdy. A teprve potom se rozhodnout, jak půdu zpracovat.