Aktuality

Dnes navážu na poslední příspěvek a soustředím se na doporučení, která považuji za důležitá při nasazení secích strojů. Každý secí stroj má samozřejmě svůj návod k obsluze a k nastavení při práci. Obsluhy secích strojů následně získávají své vlastní zkušenosti dané konkrétními klimatickými a půdními podmínkami. Nastavení stroje se provádí vždy na poli, a právě podle daných podmínek.

Všechny secí stroje by měly být nastaveny do roviny a hydraulika přepnutá do plovoucí polohy. Pokud toto nedodržíme, pak nejsme schopni uložit osivo do požadované hloubky, což bude mít vliv na nerovnoměrné vzcházení. Čím menší osivo budeme sít, tím větší problém nastane. Pokud nebude zapnuta plovoucí poloha, pak může dokonce dojít k náhodnému vypínání výsevního ústrojí. Je také důležité upravit pracovní rychlost podle stavu pole a při setí drobných semen jezdit pomaleji. Rovnoměrné rozložení semen v řádku zajistíme správnými otáčkami ventilátoru. Stírací plastový proužek uložený ve výsevním ústrojí je třeba kontrolovat, případně vyměnit, především při setí drobných semen. Také čistící kartáčky musí být u drobných semen účinné. Při setí velkých semen se vkládá plechový díl.

U radličkových secích strojů je přesné nastavení hloubky setí vždy obtížnější, což je dáno konstrukcí stroje. Radličky jsou pevně uloženy na rámu a jsou jištěny pouze proti nárazu na překážku. Právě proto je velmi důležité srovnání stroje, a především musíme zajistit, aby bylo osivo zasypáno rovnoměrně za všemi řadami radliček. Nejdůležitější je pohlídat hloubku setí za 3. řadou, což zajistíme správným nastavením zavlačovacích prutů nebo zahrnovacích talířů. Chyba v nastavení se většinou projeví tak, že dvě řady vzcházejí rovnoměrně, ale třetí řada opožděně, nebo naopak dříve. Radlička, jako výsevní orgán, má snahu se sama o sobě vtahovat do půdy.

U secího stroje Pronto je dobré pohlídat pracovní hloubku předních talířů. Občas se setkám s tím, že jsou nastaveny příliš hluboko. Za vlhka pak zbytečně vytvářejí hroudy a za sucha ještě více povrch půdy prosušují. Tyto talíře mají vytvořit výsevní lůžko, a proto se jejich nastavení odvíjí od hloubky setí. Občas si všimnu, že není využívána možnost nastavení talířů za koly traktoru na větší hloubku k prokypření jejich stop. Uložení pěchu a secích botek je na jedné ose, což umožňuje měnit přítlak mezi botkami a pěchem. I tady se setkávám s tím, že se s přítlakem nepracuje a je nastavena stálá hodnota pro všechny podmínky. Zásadní je, aby botka neposkakovala a bylo zajištěno přesné uložení osiva. Čím větší pracovní rychlostí se pohybují, tím větší přítlak by měl být nastaven. Také v hrudovitých podmínkách nebo na poli s velkým množstvím drobných kamenů je lepší větší přítlak. Naopak v hodně kypré půdě je lepší zatížit pěch a secí botky odlehčit. Při plném zásobníku je maximální přítlak na každou botku 125 kg. To odpovídá hodnotě 7 na stupnici nastavení. Běžná hodnota, se kterou nejčastěji pracujeme je 3,5-4, což odpovídá 50-70 kg. S menší hodnotou bych pracoval pouze ojediněle, pokud bych potřeboval dopřesnit hloubku setí. Prostoru pro nastavení většího přítlaku bývá více.

Často se také setkávám s názorem, že při setí drobných semen není potřeba přítlak. Myslím, že je to omyl. Pokud bude při setí máku malý přítlak, botka se bude pohybovat a semena vypadnou na povrch. U máku dokonce nastavuji hloubku setí pouze větším přítlakem při nulové hloubce. S pravidelným a přesným uložením osiva souvisí i kvalita gumových silentbloků, na kterých jsou uloženy výsevní botky. Může se stát, že po několika sezónách guma změkne a není možné správný přítlak nastavit. Tehdy je nutné tyto gumové silentbloky vyměnit. Včas je také třeba vyměnit plastové prsty za talířovou botkou. Pokud jsou příliš opotřebované, rovněž bude část osiva na povrchu. Zavlačovací pruty za botkami bych využíval pouze ve zhoršených půdních podmínkách a při setí obilovin a velkých semen. U řepky, máku, hořčice a dalších drobných semen bych jejich činnost vyřadil.

Podobně se nastavuje a seřizuje výsevní rampa u stroje Focus TD. V případě tohoto secího stroje doporučuji při setí řepky, v rámci možností, nastavit kypřící radličky do co největší hloubky. Určitě to bude mít velmi dobrý vliv na vývoj kůlového kořenu. O vývoj vlášení se pak postará správné hnojivo. Běžně pracujeme s radličkou LD, ale v těžkých půdách, za mokra nebo za extrémního sucha můžeme nasadit radličku ULD. Fokus má většinou dvoukomorový přetlakový zásobník, který musí být vždy dobře utěsněn. To platí i pro všechny další modely secích strojů s vícekomorovými zásobníky.

U přesných secích strojů Maestro CV a CX došlo k podstatnému zjednodušení nastavení výsevního ústrojí. To umožňuje nejen rychlejší nastavení, ale především rovnoměrnější a přesnější uložení osiva. Model Maestro CV, který pracuje s podtlakem doporučujeme pro setí velkých i drobných semen a model CX, který využívá přetlak je vhodný pro větší semena a dokáže kvalitně pracovat i při vyšších pracovních rychlostech. Oba modely mohou, v závislosti na počtu výsevních jednotek, nabídnout i funkci změny přítlaku podle toho v jakých podmínkách se botky pohybují. Další funkcí je i to, že dochází k vyrovnávání počtu semen ve středové části a na krajích při jízdě v oblouku. Secí stroje Maestro je možné propojit se strojem Focus TD a sít po meziplodinách apod. metodou strip till. Robustní výsevní botka dokáže zasít do strniště nebo do meziplodiny i bez kypření.

S dalšími novinkami jako jsou Avatar, Taro a další secí stroje zatím zkušenosti získáváme a někdy příště je budeme také prezentovat.